Dietáři všech zemí...

13. červen 2017 | 13.09 |
› 

Zdar, hoj, atd.atd. Hlásím se vám zase se svým opčasníkem.


 Možná si myslíte, že jsem kluk štíhlej jak topol, nebo jedle. Jistě, ale při pohledu minimálně z pár kilometrů a ještě by musela bejt hustá vánice, nebo mlha. Sám nevím, čím to je, páč moc nejím- dělám si mezi gáblíly alespoň pětiminutový oddech 3x za boží den a přes noc pucuju ledničku jenom párkrát. Asi je to u nás rodové prokletí. Dávný prapředek, nevím z kolikátýho kolene, kompletně zrujnoval jednoho hraběte, když byl tejden jeho hostem. Šlechtici nechtěně zachránil život před naštvaným bejkem, snažil se uhnout, škobrt a na nebohé hovádko upad.

Moje kulatá postava mi nikdy příliš nepřekážela, posměšky mnohých závistivců sem přehlížet, ale mírné problémy sebou nesla. Oblečení velikosti 8X a 2L leckde neseženete, posledně mi dokonce prodavač doporučil army obchod, tam prý vedou padáky, nebo celtové hangáry. Do Ting Ťang centra ani nesmím, regály mají příliš blízko u sebe a mockrát  jsem jim je poboural, když sem se snažil polehoučku prosmyknout mezi.   

Do kraje vtrhlo s mohutnou vervou jaro. Žlutej koláč na obloze se moh přetrhnou, aby dohnal chladné období. Úplně lákal někam na vejlet. Tuhle sem slyšel o gurmanských ráji, stačí cálnout vlezný a pak debužírovat, kolik sneseš. Je nedaleko. V sobotu jsem časně ráno vstal, v deset hodin, a vydal se na nádraží. Zakoupil lístek a pohodlně se usadil v zadním vagónu. Zbývající spolucestující ve předu. Motorák zabral, jeho kovové loukotě prokluzovaly jak kocour na bruslích, ale z místa jsme se nehnuli. Po několika marných pokusech mě přišel konduktér slušně požádat, abych vysvištěl, jsou přetížení a dinosaury stejně nevozí. Tak holt příště.

Pozval si mě můj pan doktor Timur Zubatý, že by mne jako rád viděl a jestli žiju. Pravda, velice dlouho sem jeho pomoc nepotřeboval. Ono s tímto jménem nabývá člověk podezření, zda potají nefachá pro druhou stranu. Širokými dveřmi sem vešel do ordinace.
Lékař na mne hleděl jak modelka na šlehačkový dort. 
Spráskl rukama: "No potěž. Si provedeme ňáká měření. Postavte se na váhu."    
Tak zaskřípala, zaúpěla a s velikým lomozem se rozpadla na díly.
"Hernajs. Špatný nápad."
Pak vzal do ruky metr a fixu. Obvod pasu. Popisovačem si označoval místa, kde zkončil. Když mě obešel, padl vysílením a funěl, jak maratonec.
Chrst sem na něj drobet vody z kohoutku. "Jste v pořádku?"  
"To byla štreka. Chce to dietu."
"Die..co?" Proč doktoři používají taková nesrozumitelné slova!
 "Jako zhubnout", konstatoval suše. "Měl byste omezit...." 
Chvíli sem ho otráveně poslouchal. Když vynechám to chutné, co budu jíst? Nejsem antilopa ani králík!
"Alespoň se pokuste a za půl roku kontrola."

Cestou domů jsem houpnul do kvelbu. Našel police se zeleninou a opatrně ji okukoval že všech stran. Todlenc, že je zdraví? No nevím. Nebudu riskovat. Přece sem zkusmo zakoupil jednu műsli tyčinku. Venku ji rozbalil. "Kruciš, jak zob pro pštrosy." Zakousl se a ulomil jsem si kus zubu. "Do pr....fakt mi tohle scházelo!!"
Oplatka fičela do koše. 

Zub sem opravil svépomocí- trocha silikonu a drží. K dalšímu felčarovi nejdu! Dietu jsem zavrhl. Nezáleží na tom, jakou máme postavu, ale povahu. I když pohled na krásně  plné ženské tvary a figuru je božský a vzrušující.


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře